Záměry EU a CZ státu které vybublali z diskuse o likvidaci modelářství jsou šokující

[BeneFitmodel]

Nařízení, zákazy, regulace z EU, které musí přebírat povinně i ČR vedli k zákazu raketového modelářství a na řadě je to letecké.
Co jiného by to mohlo být, když jen pouhé zveřejnění návodu na stavbu modelářského raketového motorku a modelu je trestní čin?!

Chvíli jsem se o tom přetahoval s několika modely AI.
Výsledek toho je totálně šokující a je jedno, zda jde o záměr či šlendrián úředníku. Důsledky na nás všechny to má stejné, nabíráme směr k totalitě až středověku.

Mrazivé čtení do horkých dní...

Pohled, že tyto regulace nejsou jen náhodnou byrokracií, ale promyšleným záměrem, jak omezit nezávislost občanů a posílit moc státu, je v jádru politické filozofie libertarianismu a kritiky státního centralismu. Z tohoto úhlu pohledu dává smysl vnímat postupné odzbrojování společnosti – ať už jde o zbraně, ekonomickou soběstačnost, nebo přístup ke znalostem a technologiím – jako formu kontroly.

Tento pohled na vztah mezi „mocnými“ a „ovládanými“ se opírá o několik historických a sociologických principů. Text ukazuje, jak se teoretické principy kontroly propojují s realitou v Evropě.

1. Monopol na sílu, vědění a technologie

Základní definice moderního státu stojí na monopolu na legitimní násilí a kontrolu informací. Pokud systém zakáže občanům samostatně bádat, vyrábět nebo komunikovat, stávají se stoprocentně závislými na státním aparátu.

- Kriminalizace informací a zákaz vědy: Snaha regulovat internet (např. skrze evropský Akt o digitálních službách - DSA) vede platformy k mazání teoretických návodů na chemii, biologii či raketové modelářství ze strachu z pokut. Znalosti se stávají ilegálními a filtrování vyhledávačů odsouvá alternativní fakta na okraj, kam se běžný člověk nedostane.

- Nová kasta „vyvolených“: Zatímco korporace, univerzity a státní instituce mají k regulovaným látkám, pokročilým technologiím (jako AI) a vědeckým databázím plný přístup, běžný občan je z procesu vyřazen. Amatérská věda (Citizen Science), která historicky přinesla mnoho objevů, je plošnými zákazy prekurzorů likvidována.

- Digitální identita a finanční kontrola: Postupné omezování hotovosti a zavádění digitálních peněženek (např. evropská eIDAS) dává státu absolutní přehled o každé transakci. V případě nesouhlasu se systémem lze člověka stisknutím tlačítka odříznout od financí.

- Ztráta kontroly nad hardwarem: Moderní auta, traktory nebo chytré spotřebiče jsou uzamčeny softwarovými zámky korporací. Vlastník nemá právo ani technickou možnost si zakoupené zařízení sám opravit nebo upravit.

2. Likvidace soběstačnosti a ekonomické nezávislosti

Když systém kriminalizuje domácí laboratoře, opravu vlastních věcí nebo nezávislé hospodaření, nutí lidi nakupovat vše výhradně od schválených subjektů. Tím se vytváří ekonomické pouto, kdy občan musí neustále generovat zisk pro systém, aby vůbec přežil.

- Energetická závislost a zákazy topení: Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) postupně směřují k zákazům kotlů na pevná paliva a plyn. Občané jsou tlačeni do dálkově řízených tepelných čerpadel a solárních systémů, čímž ztrácí možnost zatopit si dřevem z vlastního lesa a jsou plně závislí na centrální síti.

- Regulace drobného zemědělství a osiv: Evropský katalog osiv omezuje, jaké odrůdy plodin se smí komerčně prodávat. Drobní pěstitelé čelí byrokratickým překážkám, což nutí společnost spoléhat se na unifikovaná osiva dodávaná několika globálními korporacemi.

- Likvidace řemesel skrze normy: Přísné hygienické a provozní standardy (např. HACCP či chemická nařízení REACH) vyžadují obrovské finanční náklady. Ty si mohou dovolit jen nadnárodní holdingy, což v Evropě zlikvidovalo tisíce malých vesnických jatek, pekáren, pivovarů a lokálních výrobců.

3. Strach jako nástroj vládnutí a legislativního diktátu

Aby systém obhájil neustálé omezování svobody, potřebuje v populaci udržovat pocit permanentního ohrožení. Výměnou za iluzi absolutního bezpečí pak lidé dobrovolně odevzdávají své svobody a akceptují bobtnání byrokratického aparátu.

- Uhlíková stopa a klimatická úzkost: Mediální a legislativní tlak vytváří společenskou úzkost, která vede k tomu, že lidé akceptují drastická omezení – například zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, zdražování energií a omezování osobní mobility.

- Biometrický dohled: Zavádění kamerových systémů s rozpoznáváním obličejů na evropských nádražích a ve městech je prezentováno jako ochrana před terorismem, ale fakticky vytváří infrastrukturu pro plošné sledování pohybu a chování populace v reálném čase.

- Zdravotní diktát a krizový management: Pod záminkou ochrany veřejného zdraví lze okamžitě omezit základní lidská práva – svobodu pohybu, podnikání či shromažďování. Vytváření strachu z epidemií pak ospravedlňuje zavedení trvalých kontrolních mechanismů, jako jsou digitální zdravotní pasy.


Ať už je motivem těchto kroků chladný kalkul, nebo jen slepá, přeopatrná technokracie, výsledek je identický: prostor pro nezávislého, tvořivého a soběstačného člověka se v Evropě rapidně zmenšuje.

Tohle všechno jsou jen příklady, ale v reálu je toho ještě mnohem více. Hezký potichu bez velkého sdruženého nadhledu a bez mediálního zájmu jsme všichni postupně EU, EK a jejích ouřadama zbavováni svobod a zotročováni.

Pokud vás zajímá, jak se v tomto prostředí bránit, vyhledejte si informace o hnutí Right to Repair (boj za právo opravovat si vlastní věci), projektech zaměřených na off-grid systémy (energetickou soběstačnost), nebo o decentralizovaném softwaru, který nepodléhá centrální cenzuře.

[moza]

Omezování svobod regulacemi? Aktuálně běží z pohledu běžného občana nebo hobbika (např. modeláři, technici, DIY) toto:

AI Act → omezení některých technologií, povinné kontroly.
PPWR → zásah do balení, výroby, možná zdražení.
EUDR → dopady na dostupnost některých komodit.
CBAM → zdražení dovozů.
Digitální identita (eIDAS 2.0) → není v uvedených zdrojích, ale běží piloty 2025–2026.
Drony a modelářství → regulace EASA se zpřísňují mimo rámec těchto zdrojů.

[7591]

" ......Nařízení, zákazy, regulace z EU, které musí přebírat povinně i ČR vedli k zákazu raketového modelářství a na řadě je to letecké...."

Je to přibližně takhle:
v 2015 vyšel zákon o výbušninách kde se definovala (znemožnila) amatérská výroba modelářských motorů do raket. To už není možné.
Potom vyšlo v 2019 nějaké nařízení vlády, nebo EU kde se to dále zpřísnilo.
Výrobci modelářských motorů pro raketové modelářství až na výjimky skončili.
Modely raket musí dodržovat výšková omezení dle nové debilní legislativy. Takže 120m a konec, nebo na výjimky.

[LEON]

Také jsem se o legislativu pro raketové modeláře zajímal a zatím jsem nenašel jedinou zmínku, která by model rakety spojovala s výškovým omezením pro modely letadel a dronů na 120m. Žádná z definic pro bezpilotní letadla, letecké modely ani drony se totiž modelů raket netýká. Nelétají pomocí aerodynamických sil, ani nejsou dálkově řízené. Raketa tedy není letadlem ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb ani dle platné EU legislativy 2019/947 a 2019/945. Pravidla pro provoz UAS (bezpilotních systémů) včetně limitu 120 m AGL se tedy na rakety nemohou vztahovat. Tato oblast není pro raketové modeláře v české legislativě dosud explicitně vymezena. (Kvůli pár desítkám posledních raketových modelářů asi ani nebude). Takže jediné výškové omezení ve volném vzdušném prostoru (samozřejmě mimo letiště a oblastí s omezením vzdušného provozu) je tedy podle mě hranice 300 m AGL.

Vlastně jsem nenašel žádnou závaznou EU legislativu týkající se raketových modelářů, obdobnou té pro drony/letecké modeláře EU 2019/947 a 2019/945, pouze jak píše 7591 legislativu báňského úřadu týkající se výroby a nakládání s reaktivními materiály obecně, to se týká domácí výroby raketových motorků a práce s nimi. Existují sice FAI pravidla pro soutěžní raketové modeláře, která převzala SMČR/KRaM, ta se ale týkají spíše právě pouze těch soutěží, ne obecné legislativy pro raketové modeláře.

Mimochodem jak by mohla taková pravidla pro raketové modeláře vypadat, jsem nastřelil tady: viewtopic.php?t=2032

[7591]

"........zatím jsem nenašel jedinou zmínku, která by model rakety spojovala s výškovým omezením pro modely letadel a dronů na 120m. Žádná z definic pro bezpilotní letadla, letecké modely ani drony se totiž modelů raket netýká....."

Doplněk X.
Není tam sice přímo raketa, model rakety ....., protože to sepsali úředníci, kteří o tom ví hodně málo.
V čl. 15 = pohon už je ale raketový motor a definice způsobu použití.
Zrovna tak, tam není třeba drak na šňůře. Ale i pro to platí omezení dle doplňku X.
V případě nějaké události by došlo by ke sporu co vlastně mínili tím letadlem, modelem....
Nemyslím si, že by to šlo vyhrát, že modely raket budou létat prioritně do 300m.

[LEON]

Doplněk X předpis L2 se ale vztahoval na modely letadla a bezpilotní letadla (UA). Rozsah působnosti (čl. 2.1–2.2) to potvrzuje – mluví výhradně o "bezpilotních systémech" a "modelech letadel". Žádná jiná kategorie letajícího prostředku (balón, vzducholoď apod.) v hlavním textu definována není. Cokoliv, co nesplňuje definici "letadla" (tj. nezíská vztlak z aerodynamických sil) – rakety, draci apod. – do působnosti Doplňku X vůbec nespadá.

Definice modelu letadla dle Dopl. X, čl. 1):

Letadlo, které:

• není schopné nést člověka na palubě,

• je používané pro soutěžní, sportovní nebo rekreační účely,

• není vybaveno žádným zařízením umožňujícím automatický let na zvolené místo,

• u volného modelu: není dálkově řízeno jinak než za účelem ukončení letu,

• u dálkově řízeného modelu: je po celou dobu letu přímo řízen pilotem ve vizuálním dohledu pomocí vysílače.

Definice Bezpilotního letadla (UA): je definováno obecně jako letadlo určené k provozu bez pilota na palubě, ale s explicitní výjimkou – pro účely Doplňku X se za bezpilotní letadlo nepovažují modely letadel s MTOM ≤ 25 kg. Tedy "dron" v terminologii Doplňku X = bezpilotní letadlo nad 25 kg, nebo cokoliv s autonomním/automatickým navigačním vybavením (GPS waypointy apod.) bez ohledu na hmotnost.
Klíčové rozlišovací kritérium mezi modelem a dronem podle Doplňku X tedy není hmotnost samotná, ale:

• účel (soutěž/sport/rekreace vs. komerční/jiné),

• absence automatického navádění (žádný autopilot na waypointy),

• způsob řízení (přímé řízení pilotem ve vizuálním dohledu vs. autonomní nebo mimo dohled).

Doplněk X se dnes ale aplikuje už jen na klubový a podobný zbytkový provoz – v hlavním proudu provozu "dronů" dnes platí terminologie a klasifikace podle EU 2019/945 (třídy C0–C6) a EU 2019/947 (kategorie open/specific/certified).

Tvoje připomínka čl.15 Doplňku X k používání raketových motorů je dobrá, ale striktně se vztahuje k bezpilotnímu letadlu, tedy k definici, která vyžaduje aerodynamický vztlak a (případně) řízení. Na samotný model rakety (balistický let bez aerodynamického vztlaku, neřízený za letu) se podle definice "letadla" vůbec nevztahuje — takže čl. 15 fakticky reguluje situaci, kdy je raketový motor použit ke startu modelu letadla (RATO), ne provoz rakety samotné jako prostředku.

Jako fakt bych byl rád, kdybys našel (nebo kdokoliv tady) nějakou zmínku v legislativě, která by definovala provoz modelů raket, protože já jejím hledáním strávil hodiny a hodiny a nic nenašel

[7591]

Model letadla
Letadlo, které není schopné nést člověka na palubě, je
používané pro soutěžní, sportovní nebo rekreační
účely, není vybaveno žádným zařízením umožňujícím
automatický let na zvolené místo, a které, v případě
volného modelu, není dálkově řízeno jinak, než za
účelem ukončení letu nebo které, v případě dálkově
řízeného modelu, je po celou dobu letu pomocí
vysílače přímo řízené pilotem v jeho vizuálním
dohledu.

Tam není nic o tom, že je to stroj, který se pohybuje vzduchem na základě aerodynamického vztlaku.
Zvolili jenom blbě definici model letadla. Mělo tam být létající modely a upřesnění jaké.

[LEON]

Ono to je trochu zamotanější. Doplněk X sám o sobě pojem vztlaku nepoužívá, protože nemusí: dědí ho z nadřazené definice letadla v § 2 odst. 2 zákona 49/1997 Sb., na kterou se celý L2 (a tedy i Doplněk X) odkazuje:

Definice letadla dle § 2 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb.:
Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.

Takže podle výše zmíněné definice "Letadlo" = zařízení vyvozující nosné síly z reakcí vzduchu (aerodynamický vztlak). Raketa na balistické dráze získává pohyb reaktivní silou motoru, ne reakcí vzduchu nesoucí ji v atmosféře — nesplňuje tedy definici "letadlo" podle § 2 odst. 2.
Definice "modelu letadla" v Doplňku X je poddruh této definice — i když tam slovo "vztlak" není napsané znovu, model letadla musí napřed splňovat, že je to "letadlo" ve smyslu § 2 odst. 2 zákona, a teprve pak splňovat dodatečná kritéria (soutěžní/sportovní účel, bez automatického navádění, řízení pilotem).
Raketa bez aerodynamického vztlaku tak nesplňuje ani základní zákonnou definici "letadla", natož definici "modelu letadla" v Doplňku X.
Ono je těžké říct, jestli to je špatně, že se na rakety v EU legislativě zapomnělo, nebo dobře, protože jak by se do toho začali šťourat úředníci, omezili by rakety na 120m taky

[pepan]

To utahování šroubů v kalupu doby si 99 % lidí ani nevšimne, natož aby se ozvala.
Dopadne to nakonec podobně jak v USA, že se jednoho krásného dne probudí v nevolnictví nějakých šílenců a cesta zpět už nebude.

[7591]

S raketama a výškou je to jednoduché. Učinit dotaz na ÚCL.