Jaká platí EU legislativa pro raketové modelářství?

[LEON]

V češtině jsou nejaktuálnější FAI pravidla pro raketové modeláře asi na KRAM, z roku 2019:
https://www.fai.org/sites/default/files ... 9N725H9f-g

V angličtině jsou aktuálnější FAI pravidla z roku 2023:
https://www.fai.org/sites/default/files ... 9N725H9f-g

[LEON]

Množí se zde příspěvky a mám dojem že jejích obsah je ovlivněn obsahem vznikajícím v jiném právním prostředí než má EU...

Kdo se hodlá pouštět na neznámá území, měl by si udělat průzkum, třeba takové Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 je docela výživné...
https://eur-lex.europa.eu/legal-content ... aa75ed71a1
A jeho výcuc zde
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_l% ... u%C5%A1nin

Už jen ten "výcuc" je Bene zajímavý, to stojí za to sem hodit nejen ve formě odkazu V podstatě by se to dalo opravdu považovat za část legislativy pro raketové modeláře, protože k domácí výrobě raketových motorků jsou logicky potřeba i potřebné chemikálie.

Toto nařízení bylo schváleno 15. ledna 2013 a vydána pod číslem 98/2013, v roce 2017 bylo aktualizováno. Nařízení vstoupilo v účinnost 18 měsíců po přijetí, po dobu dalších 18 měsíců byl zakázán pouze prodej uvedených látek, později již též i držení. Dne 20. června 2019 bylo původní nařízení zrušeno a nahrazeno revidovanou verzí vydanou pod číslem (EU)2019/1148.

Seznam látek, jejichž prodej a držení jsou podle nařízení zakázány
PŘÍLOHA I – Látky s omezením (Restricted substances)
Zákaz prodeje a držení pro nepodnikající osoby nad uvedený limit. Možno pouze s povolením.

• kyselina dusičná (min. 3 % hm.)

• peroxid vodíku (min. 12 % hm.)

• kyselina sírová (min. 15 % hm.)

• nitromethan (min. 16 % hm.)

• dusičnan amonný (min. 16 % hm. dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného)

• chlorečnan draselný (min. 40 % hm.)

• chloristan draselný (min. 40 % hm.)

• chlorečnan sodný (min. 40 % hm.)

• chloristan sodný (min. 40 % hm.)

Seznam látek, u nichž je povinnost hlásit podezřelé transakce
PŘÍLOHA II – Látky s oznamovací povinností (Reportable substances)
Podezřelé transakce, ztráty nebo krádeže je třeba hlásit i při nízké koncentraci (do 24 hodin)

• hexamin

• aceton

• dusičnan draselný

• dusičnan sodný

• dusičnan vápenatý

• dusičnan amonno-vápenatý

• práškový hořčík

• hexahydrát dusičnanu hořečnatého

• práškový hliník

[LEON]

Jasně definovanou EU legislativu, kterou jsem zatím našel ve spojitosti s modely raket, je snad pouze pyrotechnická legislativa – u nás podle zákona č. 206/2015 Sb. (o pyrotechnice) a evropské směrnice 2013/29/EU, plus příslušné normy (EN 16265:2015). Směrnice 2013/29/EU rozděluje pyrotechniku, rakety a raketové motory na třídy P1/P2 podle nebezpečnosti. To se hlavně týká výrobců raketových motorků, kteří by chtěli uvádět své zboží na trh. Tato norma pak mimo jiné řeší certifikaci, správné označování katalogových listů apod.

Modelář, který pouze kupuje raketové motorky na trhu, tuto legislativu řešit nemusí, respektive mu maximálně nebudou pyrotechnické výrobky s označením P2 prodány. V případě, že si chcete vyrábět vlastní raketové motorky, už se z pohledu práva nechováte jen jako „běžný modelář“, ale jako výrobce pyrotechnického výrobku. a týkají se vás určité bezpečnostní a povolovací požadavky. Konkrétně:

• Pokud používáte paliva typu černý prach nebo směsi obsahující perchlorát amonný, dostáváte se navíc pod zákon č. 206/2015 Sb. o pyrotechnických výrobcích, kde je v § 5 jasně uvedeno, že výroba pyrotechnických výrobků podléhá povolení a kontrole.

• Musíte také dodržet nařízení (EU) 2019/1148 o uvádění na trh a používání prekurzorů výbušnin, protože některé složky raketového paliva jsou na seznamu regulovaných látek.

• Zákon č. 61/1988 Sb. (o výbušninách) a navazující báňské předpisy, které v ČR určují podmínky výroby, skladování a používání výbušnin (včetně pyrotechnických složí) mimo režim uvádění na trh.

• Zákon č. 206/2015 Sb. o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi:
  § 3 odst. 1: „Pyrotechnický výrobek je výrobek obsahující výbušnou látku nebo výbušnou směs látek určený k vytvoření tepla, světla, zvuku, plynu, kouře nebo pohybu…“
  § 4 odst. 2: „Fyzická osoba může vyrábět pyrotechnický výrobek pouze, pokud je držitelem oprávnění k této činnosti vydaného příslušným orgánem státní správy.“
  § 21 odst. 1: „Oprávnění k výrobě pyrotechnických výrobků se vydává pouze fyzickým osobám podnikajícím nebo právnickým osobám… po prokázání odborné způsobilosti…“

A na závěr trestní postihy za výrobu výbušnin/raketových motorů bez povolení. Výroby běžných malých modelářských motorků by se pravděpodobně týkal tento:
1) § 279 Trestního zákoníku – Nedovolené ozbrojování
„Kdo bez povolení … vyrábí … výbušninu v množství větším než malém … bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“

Výroby větších raketových motorů do několikametrových modelů raket by se mohl týkat tento postih:
Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. – Skutkové podstaty obecného ohrožení:
§ 272 Obecné ohrožení.
„Úmyslné způsobení stavu, kdy je ohrožen větší počet osob nebo majetek – např. neodborná manipulace s výbušninami. Až 8 let odnětí svobody (v základní sazbě)“
§ 273 Obecné ohrožení z nedbalosti.
„Stejné nebezpečí způsobené z nedbalosti – typicky amatérská výroba s absencí bezpečnostních opatření. Až 5 let odnětí svobody“

[LEON]

Zajímalo mě, jak řeší EU legislativu ohledně omezení letové výšky a povolených míst pro testování raket moderní čeští raketoví modeláři, když už uSpace seřezává letový prostor všem modelářům, nejen těm leteckým.

Raketoví modeláři z Czech Rocket Society to řeší individuálním udělením souhlasu od Úřadu pro civilní letectví a koordinují své starty s Řízením letového provozu konkrétního letiště. Nejvíce odpalů provádějí na letišti Moravská Třebová (LKMK), které jim povolilo využívat jejich vzdušný prostor k vypouštění raket, ale pro soutěžní účely používají i letiště Medlánky v Brně (LKCM).

Naproti tomu raketoví modeláři z CTU Space Research na to šli trochu jinak. Nejprve používali pro své testovací starty bývalou raketovou protileteckou základnu z 80. let v Bratronicích, která byla součástí systému protivzdušné obrany Prahy. Dnes je areál znám jako RZ Bratronice a slouží především pro komunitní akce, airsoft, larp, postapokalyptické festivaly a záchranářská cvičení. Jedná o uzavřený prostor s dostatečnou rozlohou a bezpečnostními parametry, který umožňuje legální testování raket mimo regulovaný civilní vzdušný prostor.
Nově však své starty raket přesunuli do nového testovacího polygonu pro bezpilotní systémy v hnědouhelném lomu Jiří u Sokolova. Vznik tohoto průmyslového testovacího polygonu iniciovala skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP ve spolupráci s Karlovarským krajem, Ministerstvem dopravy, Hospodářskou komorou ČR a Úřadem pro civilní letectví. Důvodem pro vznik tohoto polygonu bylo:

• Vytvořit prostor pro testování bezpilotních leteckých systémů (UAS).

• Podpořit výzkum, vývoj a vzdělávání v oblasti dronů, autonomních systémů a letecké elektroniky.

• Přilákat investory a odborníky do regionu v rámci jeho technologické transformace.

Toto řešení je výhodnější, než používání klasických civilních letišť, protože rakety zde lze odpalovat až do výšky 2km.