Pokud se bavíme o legislativě, bylo by přesnější citovat konkrétní zákony, než spoléhat na logiku věci a intuici. Předpokládám, že stejné by to bylo při komunikaci s ÚCL nebo soudy v případě nějakého problému.
Zákon č. 49/1997 Sb. § 2 odst. 2 definuje letadlo jako
„zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu." Model letadla je pak poddruh této množiny — tedy aby něco mohlo být „model letadla", musí to nejdříve splňovat definici
letadla.
Z toho přímo plyne:
Raketa — nesena tahem motoru, ne reakcemi vzduchu → není letadlo → nemůže být model letadla.
Upoutaný drak — nesení ze značné části závisí na reakci vůči zemskému povrchu (lano drží napětí) → nesplňuje definici letadla a předpis L2 je řeší jinde.
Volný balón — vztlak z Archimédova principu (vztlak plynu), ne z aerodynamické reakce vzduchu → nesplňuje definici „letadla" v zákonném smyslu. Navíc Doplněk X balóny
explicitně vylučuje ze své působnosti a odkazuje je na jiné části L2 — to samo o sobě dokazuje, že
balón není automaticky podřazen pod „model letadla".
Vzducholoď — základní vztlak je plynný (stejně jako u balónu), aerodynamické prvky jsou jen doplňkové → hraniční případ, ale opět mimo zákonné pojetí „modelu letadla".
Zákonná definice letadla přes aerodynamický vztlak tyto prostředky buď vylučuje, nebo je řeší jiným režimem v rámci L2. Raketa pod „model letadla" nespadá ani jazykově, ani systematicky.
Jo kdyby ta vzducholoď byla dálkově řízená, to by byla jiná, to by ji pak bylo možné podřadit pod definici UAS dle EU 2019/947/945, podle hmotnosti a způsobu provozu, protože:
- by spadala do kategorie "letadlo" alespoň přes LTA kategorii v ICAO klasifikaci,
Ale jasno by do toho vznesl opravdu spíš ten přímý dotaz na ÚCL jak píšeš, pokud by někdo měl chuť se tím zabývat.