Tento twít co napsal
Anton Geraščenko
se zdá být opravdu šílený a tak jsem se zeptal AI ať to posoudí z pohledu technologii a času... překlad twitu je níže. O potenciálu českého průmyslu podílet se na vývoji a výrobě autonomních systému se dočtete zde
viewtopic.php?p=15361#p15361
"
Další fáze technologické války: shrnutí příspěvku ukrajinské expertky Marie Berlínské.
Rozhodl jsem se s vámi podělit o myšlenky paní Berlínské. Válka bezpilotních letounů se neustále vyvíjí a mění válku a bojiště navždy.
1. etapa: drony jsou řízeny lidmi přímo na bojišti; většinou se používají k nápravě dělostřelecké palby a pro průzkum. Probíhají první pokusy o bojové operace.
Drony jsou řízeny rádiovým signálem, optickým vláknem, některé pokusy o naváděcí systémy.
2. etapa: drony jsou řízeny lidmi, vzdálenost na bojiště se zvyšuje, ale stále v okruhu desítek kilometrů.
Drony jsou spravovány rádiovým signálem, optickým vláknem, LTE, Starlink, síťovými sítěmi atd.
První úspěšné a masivní pokusy o naváděcí systémy; první pokusy o správu dronů ve vzdálenosti stovek kilometrů.
3. etapa: drony stále řízené přímo lidmi, v reálném čase, ale stovky kilometrů od dronů (které jsou dodávány do výchozích pozic jinými lidmi).
Směs síťových systémů s požadovanými rezervními kanály. Naváděcí systémy se postupně stávají normou.
První úspěšné případy autonomie v různých fázích.
4. etapa: drony spravované lidmi na startu, z bezpečné vzdálenosti. Výsadkové drony jsou do výchozích pozic z velké části dodávány pozemními, vodními a jinými výsadkovými drony. Skupiny dronů jsou řízeny lidmi na startovních pozicích, ale drony provádějí poslední část svých misí plně samy.
5. etapa: skupiny dronů různých typů, tříd a funkčnosti pracují plně autonomně. Vzduchové, pozemní a vodní plošiny interagují v rámci společných systémů řízení bojiště. Každé místo na mapě se může stát bojištěm bezpilotních letounů, včetně hlubokého vzadu, daleko za tradičním chápáním frontových linií.
Drony se navzájem ničí samy o sobě, a to se stává jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat proti robotizované invazi v zemi, vodě a vzdušných oblastech války. Jasné hranice bojiště jsou zcela ztraceny, autonomní robotizované systémy se stávají základem útoku a obrany pro každou ze stran.
Všechny tyto fáze, včetně páté, budou smíchány mezi sebou a budou použity současně v určitém okamžiku; jejich vlastnosti budou čas od času smíšené.
Strana, která vyhraje, bude ta, která bude schopna rychleji zvýšit systém sériové výroby a pomocí autonomních robotizovaných platforem.
Druhá strana bude nucena se vzdát, protože nebude možné bojovat proti armádě autonomních robotů, aniž by to mělo vlastní armádu.
V případě, že se technologie vyvíjejí stejnou rychlostí, může se objevit určitá technologická rovnováha sil, která povede k postavení a může vytvořit možné příměří.
Stručně řečeno: veškeré úsilí musí být zaměřeno na vývoj armády autonomních robotů, které budou schopny zničit cokoli, co se k nám bude pohybovat z Ruska na obloze, na vodě a na zemi, ať už jde o legie bio-robotů, robotických psů, autonomních vzdušných nebo vodních skupin dronů.
Zdroj: Berlínská/Telegram"
Co k tomu napsala AI?
Shrnutí úvahy a předpoklady
Krátce — tweet zmiňuje postupné zlepšování autonomních a poloautonomních zbraní, rozšíření schopností cílení a rozhodování, a následnou demokratizaci těchto technologií. Níže rozvedu konkrétní technologie a firmy, reálné příklady použití v minulosti a dnes, a pro každý stupeň dám rámcový odhad časového horizontu, kdy lze očekávat široké nasazení.
1) Základní senzory, doručovací platformy a síťová integrace
Konkrétní technologie a firmy
Drone/ RPAS platformy: DJI (komerční), Autel, Parrot; vojenské výrobky od Baykar, AeroVironment, Teledyne.
Senzory: EO/IR kamery (FLIR/Teledyne), multispektrální kamery, LIDAR (Velodyne, Ouster) pro orientaci.
Komunikační a datové linky: satelitní uplink (Starlink/SpaceX), vojenské datové linky, LTE/5G pro komerční drony.
Reálné příklady nasazení
Ukrajina 2022–2025: rozsáhlé použití komerčních dronů (DJI a varianty) pro průzkum, korekci dělostřelecké palby a přesné útoky; Baykar TB2 v turecko-azerbajdžánském konfliktu 2020 jako příklad efektivního nákladově dostupného UCAV.
Konflikty v Libyi/Sýrii: kombinace komerčních a improvizovaných dronů pro průzkum a útoky.
Časový rámec nasazení široce dostupných variant
Dnes–současnost: plně nasazeno a běžně dostupné. Rozšíření funkcí a lepší integrace do sítí pokračuje v horizontu měsíců až let.
2) Poloautonomní cílení a asistované rozhodování (human-in-the-loop / human-on-the-loop)
Konkrétní technologie a firmy
Software pro cílení a sledování: Anduril, Palantir (analytika), Shield AI (autonomie v prostředí), Elbit/Israel Aerospace Industries (IAI) u vojenských systémů.
Edge AI: NVIDIA Jetson, Intel Movidius pro lokální inferenci na platformě.
Reálné příklady nasazení
USA a spojenci: testy a vývoj systémů, kde AI pomáhá filtrovat cíle a navrhuje zásahy; Shield AI pro autonomní průzkum v budovách.
Ukrajina: systémy pro rychlou analýzu záznamů a identifikaci cílů, kombinace lidského ověření s rychlým softwarovým tříděním.
Časový rámec
Nyní–3 roky: rozšíření poloautonomních systémů s člověkem v rozhodovacím okruhu v polních podmínkách; širší adopce v profesionálních armádách do 1–3 let.
3) Autonomie v rozhodování o použití zbraně (human-out-of-the-loop částečně)
Konkrétní technologie a firmy
Pokročilá autonomie a plánování: research labs (OpenAI/DeepMind koncepty v plánování; vojenské R&D spíše interní).
Integrátoři: velké zbrojní firmy (Lockheed Martin, Northrop Grumman, Raytheon, Rostec, China Aerospace), start-upy (Anduril, Shield AI) zkouší vyšší stupeň autonomie.
Reálné příklady nasazení
Omezené testy autonomního vzdušného boje nebo obranných CIWS systémů, které automaticky ničí přijíždějící střely bez lidské intervence (námořní CIWS jako Phalanx je částečně automatický).
V konfliktech současnosti spíše asistované autonomní režimy; plně autonomní rozhodování o zabití v polním nasazení veřejně nepotvrzeno rozsáhle.
Časový rámec
3–10 let: částečná funkční autonomie v omezených scénářích (obrana, statické oblasti) v 3–5 letech; širší nasazení v mobilních/dynamičtějších bojových scénářích 5–10 let, závislé na politických a právních omezeních.
4) Demokratizace a cenová dostupnost (masová dostupnost sofistikovaných systémů)
Konkrétní technologie a firmy
Komoditizace senzorů a compute: ARM/NVIDIA/MediaTek čipy, masová výroba kamer; open-source software (ROS, OpenCV, modely dostupné přes Hugging Face apod.).
Komerční dodavatelé: čínští výrobci dronů (DJI a mnoho OEM), černý trh a reverse engineering umožňují replikaci.
Reálné příklady nasazení
Nevládní skupiny a milice používají upravené komerční drony a munici; příklady z Sýrie, Libye, Ukrajiny ukazují, že i neprofesionální aktéři mohou získat efektivní bitevní kapacity.
Časový rámec
1–5 let: další zlevnění a rozšíření sofistikovaných součástek; do 5 let budou středně pokročilé autonomní systémy cenově dostupné i pro nevládní aktéry.
5) Síťové, swarm a kooperativní systémy
Konkrétní technologie a firmy
Swarm research: DARPA (OFFSET, Gremlins), Anduril, Epirus (electronic warfare), startupy a akademie vyvíjejí kooperativní strategii.
Komunikační protokoly a orchestrace: mesh sítě, decentralizované protokoly, C2 softwary (Battlefield management systems).
Reálné příklady nasazení
Experimentální nasazení rojů v cvičeních; v konfliktech jsou omezené kusové použití rojů komerčních dronů koordinovaných pro saturaci obrany. Ukrajina ukázala koordinované útoky více dronů na vybrané cíle.
Časový rámec
2–7 let: efektivní taktické roje pro saturaci a průzkum v 2–4 letech; sofistikované autonomní rojové taktiky schopné adaptace na protivníka 4–7 let.
6) Etika, právo a geopolitické omezení
Důležité aspekty ovlivňující nasazení
Mezinárodní právo, embargo, zákaz autonomních zbraní podle některých států/NGO; vnitrostátní zákony a vojenské pravidla použití síly.
Politická vůle: některé země budou omezovat, jiné překračovat moratorie; multiplikace technologií je často rychlejší než regulační dohody.
Dopad na časové odhady
I když technologie zralé technicky, právní a politické bariéry mohou zpozdit veřejné či otevřené nasazení o několik let; v konfliktech bez respektu k mezinárodnímu právu může přijít dříve.
Rychlý přehled stupňů a rámcové časové odhady
Dnes (okamžitě–1 rok): komerční drony a senzory pro průzkum a přesné útoky; asistované systémy pro cílení.
Krátkodobě (1–3 roky): širší nasazení poloautonomních systémů s člověkem v smyčce; taktické roje základní úrovně.
Střednědobě (3–7 let): omezené autonomie rozhodování v řízených scénářích; sofistikované roje a kooperativní taktiky; masová dostupnost pro nevládní aktéry.
Dlouhodobě (7–10+ let): pokročilé autonomie v dynamických bojových situacích, potenciální široké rozšíření některých forem autonomie pokud geopolitické a právní překážky nepřekážejí.
Doporučení pro sledování vývoje (co pozorovat)
Rychlost inovací v CPU/GPU a edge AI (NVIDIA, ARM roadmapy).
Vývoj v regulacích a mezinárodních smlouvách (vyhlášení států o autonomech).
Reálné bojové použití v ukázkových konfliktech (hlášení z terénu o typech nasazených systémů).
Vznik dostupných KITů a open-source projektů pro autonomii a swarm orchestrace.
ŠPATNĚ
1. etapa: drony jsou řízeny lidmi přímo na bojišti; většinou se používají k nápravě dělostřelecké palby a pro průzkum. Probíhají první pokusy o bojové operace.
