(Mimochodem, jako jeden z možných kandidátů bývá spekulativně zmiňován i neřízený rozvoj umělé inteligence, o kterém psal BenefitModel zde: viewtopic.php?t=1780 )
V tomto vlákně bych se chtěl ale rozepsat o teorii, která Fermiho paradox vysvětluje trochu temným a přesto bohužel i logickým způsobem, tzv. Teorií temného lesa. S touto teorií přišel čínský autor Liou cch'‑sin ve své trilogii Problém tří těles, Temný les, Vzpomínky na zemi a podle které byl natočen jak známý seriál Problém tří těles od Netflixu, tak méně známější (ale podle mě povedenější) seriál Three Body, který lépe odpovídá své knižní předloze.
Tato teorie temného lesa je postavena na několika hlavních tezích:
- Přežití jako primární cíl: Každá civilizace má hlavní prioritu zajištění vlastního přežití
- Řetězec podezření: Extrémní vzdálenosti mezi hvězdami a časové zpoždění bránící komunikaci vytvářejí nepřekonatelný „řetězec podezření“, kdy dvě civilizace nemohou navzájem komunikovat, aby rozptýlily vzájemnou nedůvěru. Každá tedy musí předpokládat, že ta druhá může být potenciálně nebezpečná
- Technologická expanse: Velmi rychlý pokrok v technologických vědách neumožňuje civilizaci udržet technologickou převahu nad ostatními civilizacemi. Technologický vývoj nemusí probíhat lineárně, ale ve skocích, které mohou vést k rychlému získání převahy. I technologicky zaostalá civilizace se tak může v relativně krátké době stát smrtelně nebezpečnou.
Druhý výchozí předpoklad – při kontaktu dvou civilizací je vždy riziko, že narazíte na agresivního protivníka. Hraje se něco jako známé Vězňovo dilema, ovšem v podstatné modifikaci. Hned první střet bývá na této technické úrovni fatální, takže nehrozí koloběh vzájemných odvetných úderů, který jinak hendikepuje „zlé“ evoluční strategie. I když ale narazíte na „hodnou“ civilizaci, stejně si nemůžete být jisti, že ona nepodezírá vás z úskoku a raději vás tedy nevyhladí – pro jistotu (viz řetězec podezření). Řetězec těchto vzájemných podezření je bez konce, racionální reakcí je tedy pouze preventivní úder.
Dokonce ani když narazíte na civilizaci méně vyspělou, dejme tomu na úrovni středověku, nejste v bezpečí. Technologický pokrok neprobíhá plynule, ale v exponenciálních skocích. Zítra taková civilizace může disponovat smrtícími technologiemi (viz technologická expanse).
Protože si to všichni uvědomují, civilizace – mohou jich být v naší Galaxii klidně miliony – o sobě pokud možno nedávají vůbec vědět a především se snaží, aby ani z eventuálních „signálů jako nutných vedlejších efektů“ nešla nijak vyčíst jejich poloha. Přičemž onen nutný vedlejší efekt může být třeba vyhlazení civilizace sousední. Logickým důsledkem tohoto uvažování je, že při objevení jiné formy civilizovaného života se musí civilizace okamžitě pokusit jej zničit a nechat vesmír být věčně temným lesem.
Podobný názor jako Liou Cch‘-sin zastává ze známých vědců také např. Jared Diamond. Je rovněž přesvědčen (na základě likvidací technologicky méně vyspělých kultur při vzájemném kontaktu v celé lidské historii), že dávat o sobě ve vesmíru jakkoliv vědět je pošetilé, alespoň v této fázi – vždyť jsme příslušné technologie objevili teprve nedávno a budeme tedy ve srovnání s jinými civilizacemi nejspíš ti méně vyspělí. Některými vyjádřeními se Diamandovým názorům blížil i nedávno zemřelý slavný Stephen Hawking.
Problematika této Teorie temného lesa se diskutovala i na našich televizních obrazovkách, právě díky popularitě známého seriálu Problém tří těles od Netlixu:
A co si myslíte vy, je opravdu rozumné od naší civilizace pokoušet se kontaktovat jiné civilzace, vysílat k nim rádiové signály a vesmírné sondy s přesnou lokací naší planety a s důležitými informacemi o našem lidském druhu, tak jako jsme to udělali sondami Voyager? Tedy jestli je dobré skákat jako malé děti kolem rozdělaného ohně v temném lese plném lovců, mávat hořící pochodní a křičet "Haló haló, jsem tady"?
