Kostka stěží vysvětlí úsečce a už vůbec ne bodu, že existují i jiné dimenze života, než jsou v tom jejich ...
Úplně jiný level je EU, její instituce EASA a tamní politici, řebříček vede H.Virkkunen a její nová regulace modelářů a vzdělání dětí
Kostka stěží vysvětlí úsečce a už vůbec ne bodu, že existují i jiné dimenze života, než jsou v tom jejich ...
Úplně jiný level je EU, její instituce EASA a tamní politici, řebříček vede H.Virkkunen a její nová regulace modelářů a vzdělání dětí
7591 wrote: ↑12 Apr 2026 12:09
Aby se při řezání nevypalovaly drážky a povrch byl dokonalý, tak se toho dá dosáhnout jen řízenou rychlostí posunu.
Nejjednodušší způsob je "gravitační" řezání: https://www.google.com/search?sa=X&sca_ ... CbJuI,st:0
Ještě by to chtělo nějaký plánek na 100% osvědčenou=funkční konstrukci takové gravitační řezačky.
Nejlépe úplně polopatistický ale jednoduchý plánek, z dostupných a současných materiálů - polotovarů, nebo z 3D tisku.
S takovou konstrukci, aby si s tím poradili začátečníci, ale hlavně děti a učitelé na ZŠ...
Sice starší, ale o to naléhavější příklad, že takové pokusy na ZŠ je potřebné podpořit šířením co nejdostupnějších plánků, postupů a metodik...
Kostka stěží vysvětlí úsečce a už vůbec ne bodu, že existují i jiné dimenze života, než jsou v tom jejich ...
Úplně jiný level je EU, její instituce EASA a tamní politici, řebříček vede H.Virkkunen a její nová regulace modelářů a vzdělání dětí
Plánek na tu gravitační řezačku polyše?
Každý vyjde z toho co má dostupného. Základ je ta klasická odporová pila. Trafo, nějaká regulace, odporový drát ....
Jako odporový drát bych doporučil Nichrom, ne žádnou ocelovou strunu apod. Když se řežou profily, nebo jiné tvarové prvky, tak je důležité, aby drát měl minimální průhyb.
Vlastní řezačku už každý zkonstruuje podle toho jak to má s místem, jak velké plochy bude řezat apod.
Jde to udělat tak, že na nakloněné desce se posunuje vlastní vahou řezaný polyš. Když je to velmi malý kus, je možné k němu přidat závaží. Potom podle podmínek se volí sklon té desky. Od skoro kolmice, až po nějakých cca 30°.
Také je možné to pojmout jinak. Desku nechat horizontálně a závažím vléct odporový drát.
Prostě hodně záleží na prostorových podmínkách kde to budu dělat, jestli to může zůstat na místě, nebo to musím po práci složit a uklidit ...
Nepředpokládám, že tohle budou skládat děti ve škole a následně to provozovat samostatně doma. Je to věc, která se využije např. v kroužku. Měl by u toho být někdo alespoň se základní chytrostí z elektriky, aby to bylo bezpečné a nikoho to nepobilo.
V následujícím videu je princip jak to funguje. Jednodušeji to už snad ani nejde.
Myslel jsem to takto:
- podrobné návody jsou vždy vhodné pro začátečníky a v tomto konkrétním případě to bylo myšleno pro učitele - nadšence - srdcaře co nemají o modelařině téměř páru, ale nějak podvědomě cítí, že to není pro děti jen lepení modelů...
- to elektro k řezačce pěny odporovým drátem, tak s tím nemám opravdu problém, ale díky za postčení, asi by nebylo od věci něco namalovat...
- myslel jsem konkrétně gravitační řezačku na křídla pro výřezy dle šablon nějaký plánek na ní + další plánky např. bruska úkosů a odtokovek je tady https://www.rcsoaringdigest.com/pdfs/RC ... 008-11.pdf
Kostka stěží vysvětlí úsečce a už vůbec ne bodu, že existují i jiné dimenze života, než jsou v tom jejich ...
Úplně jiný level je EU, její instituce EASA a tamní politici, řebříček vede H.Virkkunen a její nová regulace modelářů a vzdělání dětí
Z toho odkazu co jsi dával a z toho mého je docela zřejmé, proč je na tohle zbytečný rozměrový výkres, návod.
Ten borec z tvého odkazu potřeboval řezat velmi malé kusy. Naprosto to zminimalizoval a protože řezná délka byla cca 10cm, tak vůbec nevadila ani ta kytarová struna. Žádná regulace, nejjednodušší adapter do zásuvky.
Myslím si, že stačí, když se tady objeví nápad, ostatní už si každý přizpůsobí podle možností.
Podstatné na tomhle je, že tímhle způsobem se dá řezat bez těch vypálených míst a s hladkou plochou. Zbytek už každý dotvoří. Kdysi jsem toho řezal hodně, když jsem stavěl synovi autodráhu. Z polyše bylo klopení zatáček, nadjezdy atd. To už se mi vyplatilo k tomuhle zkonstruovat i podavač materiálu, abych tam nestrkal každý kousek zvlášť, ale mohl jsem přijít třeba za 15 minut.
Ještě k tomu nejjednoduššímu řezacímu verku z tvého odkazu.
Víš co tam může být za problém?
Ten adapter do zásuvky musí být zkratově odolný. Když ho na sekunderu vyzkratuješ, nesmí dojít k nárůstu proudu, přehřátí a vzplanutí. To ale nesplňuje automaticky každý adapter. Kamarád takhle podobným způsobem vypálil dům. Demagnetizerem servisoval hlavy cassette decků co měl doma. Ty magneťáky měl v počtu cca 5ks v racku nad sebou. Strčil demagnetizer do zásuvky, postupně odmagnetoval hlavy a páskové dráhy všech kazeťáků, pomalu oddálil demagnetizer a položil ho na zem ( na koberec). Tím akci ukončil. Demagnetizer neměl žádnou pojistku na čas, nebo teplotu . Když to za hodinu chytlo, byl si venku zaběhat.
Na tvém druhém odkazu je krásný příklad jak to udělat když plochu používáš současně jako stůl. Je to celé horizontálně.
Gravitaci zajišťuje ta lišta na šnůrkách pod stolem. Řezací lišta je volně zavěšená a tažená pomocí těch dvou skřipců na struně.
Je možné to vylepšit o trochu delší náběh do řezu. Prostě nechat si o cca 3cm rezervu na materiálu při navedení struny na začátek řezu, než se stabilizuje teplota a rychlost. Je to vidět když potom vyndal ten vyřezaný profil, že začínal na náběžce, měl tam jenom asi 15mm rezervu než to začalo řezat profil a náběžka není tak čistá jako odtokovka.
Kostka stěží vysvětlí úsečce a už vůbec ne bodu, že existují i jiné dimenze života, než jsou v tom jejich ...
Úplně jiný level je EU, její instituce EASA a tamní politici, řebříček vede H.Virkkunen a její nová regulace modelářů a vzdělání dětí
Když je potřeba řezat něco uvnitř( výřez pro nosník křídla, v polyšovém trupu výřezy pro serva, pro baterku ...
Poslední video je 3D řezání foam. Je to na principu klasické 3D tiskárny. To už je výzva pro konstruktéry
a její nová regulace modelářů a vzdělání dětí
