Nízkoletová ekonomika - budoucnost mají investice do dronů

[BeneFitmodel]

Čínské drony uletěly zbytku světa. Evropa musí reagovat, než bude pozdě

něco z článku

"Čínská dronová (r)evoluce

Podle údajů Čínského úřadu pro civilní letectví bylo ke konci roku 2023 v zemi registrováno přibližně 1,27 milionu dronů, zatímco o rok později odhady mluví už o 1,9 až 2,2 milionu. V sektoru působí více než 70 tisíc firem a počet licencovaných pilotů přesahuje 225 tisíc.

Drony se v Číně využívají nejen v zemědělství, lesnictví či rybolovu, ale stále častěji i v logistice a zábavním průmyslu. Dokonce vzniká město dronů v Šen-čenu, které slouží jako testovací centrum pro nové technologie a jejich masové nasazení.

Podle dat má mít nízkoletová ekonomika v roce 2025 hodnotu zhruba 1,5 bilionu jüanů (přibližně 4,9 bilionu korun) a do roku 2035 by mohla narůst až na 3,5 bilionu jüanů (kolem 12,25 bilionu korun). Čína přitom zajišťuje zhruba 70–80 procent světové produkce komerčních dronů a podílí se na většině globálních patentů v této oblasti.

„Za poslední desetiletí Čína tiše, ale rozhodně položila základy toho, čemu odborníci dnes říkají nízkoletová ekonomika. Čína se této oblasti nejen účastní, ona ji vede,“ upozorňuje výkonný ředitel think-tanku South-South Dialogues Stephen Ndegwa.

Čína se stala lídrem, protože je velmi inovativní – podává 70 procent všech světových patentů v této oblasti. Její úspěch podporuje stát, který investuje do infrastruktury a stanovuje jasná pravidla.

Nízkoletová ekonomika se nestala strategickou oblastí náhodou. Už v roce 2021 vláda plánovala její začlenění do národní dopravní strategie. Ve zprávě pro rok 2024 ji pak označila za nový motor ekonomického růstu, což zajišťuje, že sektor má silnou vládní podporu a jasný směr rozvoje.

Výrobní sílu Peking demonstroval letos v září na vojenské přehlídce, kde vedle nových raket a tanků představil také pět dosud neznámých typů dronů. Největší pozornost vzbudil bezpilotní letoun označený pracovně jako „Type B“, který je pravděpodobně schopen nadzvukového letu a který byl už nyní spatřen ve vzduchu.

Čína navíc údajně vyvinula i vojenský dron, který se ve vzduchu dokáže rozdělit na šest menších. Každý z nich má jen jednu vrtuli, ale letí efektivněji než většina běžných malých dronů. Díky tomu může voják použít jeden dron pro různé mise a zároveň zmást protivníkovy protiletadlové systémy.

Peking tímto krokem nejen ukázal pokrok v oblasti bezpilotních bojových letadel, ale také vyslal jasný signál o své technologické vyspělosti, což podle expertů představuje pro Evropu výzvu.

„Pokud se evropské země nebudou schopny přizpůsobit a investovat do vývoje vlastních bezpilotních systémů, mohou se ocitnout v technologickém odstupu, což by mohlo ovlivnit jejich schopnost reagovat na moderní hrozby a udržet si vojenskou konkurenceschopnost,“ vysvětluje britský profesor a bezpečnostní expert Michael Clarke."