Přesnost, trpělivost, představivost. To jsou základní vlastnosti, které by měli mít papíroví modeláři. Tento koníček byl kdysi velmi populární, a to hlavně díky časopisům ABC. Jejich přílohou totiž vždy byly i modely ke slepení. Nadchnout však pro tuto činnost novou generaci není dnes úplně jednoduché.
„Dřív lepil v podstatě každý už od dětství, protože jiných zábav na doma tehdy zdaleka nebylo tolik jako nyní,“ míní devětatřicetiletý Michal Jůda z Polničky na Žďársku, dlouholetý papírový modelář a také rozhodčí na modelářských soutěžích.
Naráží tak na možnosti dnešních dětí, které mají zpravidla po ruce dostupnou a pohodlnou zábavu v podobě mobilních telefonů či televize. A k tomu často i širokou plejádu kroužků a dalších aktivit. Sestavení papírového modelu však vyžaduje určité odhodlání a ochotu věnovat se nějakou dobu této titěrné činnosti.
„Dřív lepil v podstatě každý už od dětství, protože jiných zábav na doma tehdy zdaleka nebylo tolik jako nyní,“ míní devětatřicetiletý Michal Jůda z Polničky na Žďársku, dlouholetý papírový modelář a také rozhodčí na modelářských soutěžích.
Naráží tak na možnosti dnešních dětí, které mají zpravidla po ruce dostupnou a pohodlnou zábavu v podobě mobilních telefonů či televize. A k tomu často i širokou plejádu kroužků a dalších aktivit. Sestavení papírového modelu však vyžaduje určité odhodlání a ochotu věnovat se nějakou dobu této titěrné činnosti.
Ukázat dětem kouzlo právě takovýchto aktivit se snaží Jana Jůdová, o dva roky mladší manželka Michala Jůdy, která na Základní škole Polnička vede druhým rokem kroužek papírového modelářství.
„Mým cílem bylo ukázat dětem i jinou možnost využití volného času, než jsou právě mobily, tablety, sociální sítě. Na můj vkus tam totiž dnes tráví příliš dlouhou dobu,“ říká Jůdová, sama maminka dvou dětí ve věku osm a jedenáct let. I ony podle ní samozřejmě technologie vyhledávají. Cestu si však díky vedení rodičů našly, vedle dalších koníčků, také k ruční práci s papírovými modely.
„Líbí se mi hlavně ta fáze, kdy model teprve postupně slepuji. Rád jsem ale samozřejmě i po jeho dokončení – hlavně, když se mi povede. Nejvíc mě baví architektura,“ popsal jedenáctiletý Matyáš Jůda, jenž tak jde ve stopách svého otce, autora velkých a často velmi složitých modelů zámků, hradů a mnoha dalších staveb.
Rozvoj jemné motoriky
Podle lektorky kroužku má papírové modelářství pro děti řadu přínosů. „Jednak je to rozvoj jemné motoriky, dále podpora trpělivosti, představivosti, přesnosti – a na neposledním místě i komunikace, protože děti na kroužku samozřejmě spolupracují, radí si, vyměňují si zkušenosti,“ vylíčila Jůdová s tím, že aktuálně vede na polničské základce lekce pro sedmnáct školáků. Ti jsou rozdělení do dvou skupin, aby se jim učitelka mohla plně věnovat.
Článek je k přečtení zde: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/hob ... -zpravy_mv
Dodnes si pamatuju papírový Karlštejn, který jsme se sestrou jako malé děti lepili, tenkrát jsme z toho byli opravdu nadšení
