Učebnica pre 8. a 9. ročník v ruských školách - kapitola Ovládanie dronov
A čo u nás ?
Rusko a drony
-
pelmel
- Znalý uživatel

- Posts: 77
- Joined: 17 Oct 2024 14:47
- 1
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 33 times
Ruská strategia s využitím dronmi
https://www.armadninoviny.cz/nac-tanky- ... denne.html
Ruská vojenská hrozba byla vždy vizualizována jako „tisíce tanků valících se na Evropu“. Mechanizovaná válka se však aktuálně ocitla v klinči. Současný trend je jiný – stačí sledovat novinky z ruského vojenského průmyslu. Nedočteme se o nových tancích nebo bojových vozidlech, ale neustále o nových dronech, střelách s plochou dráhou letu nebo balistických raketách. Ukrajině a Evropě nehrozí „tisíce ruských tanků“, ale tisíce ruských dronů a střel dopadajících noc co noc na evropská města.
Ruský důraz na zbraně dlouhého dosahu dokládají mimo jiné masivní investice do výrobního komplexu Alabuga v Tatarstánu, hlavního centra výroby úderných dronů Geran. Rusko tam od letošního jara buduje nové výrobní kapacity na ploše přesahující 500 hektarů. Satelitní snímky ze srpna zachytily nejméně deset nových výrobních hal v různých fázích výstavby, desítky dokončených skladových objektů a nové komunikace.
Současně Rusko posiluje ochranu celého výrobního komplexu. Kromě protivzdušné obrany (PVO) a prostředků elektronického boje vznikají kolem klíčových objektů také ochranné a přehradové konstrukce proti ukrajinským zbraním dlouhého dosahu.
Rusko tedy rozhodně nepovažuje Gerany za dočasnou válečnou improvizaci. V Alabuze vzniká dlouhodobá průmyslová základna schopná vyrábět tisíce úderných dronů měsíčně. Podle odhadů Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) z března letošního roku společná produkce proudových Geranů‑4 a Geranů‑5 dosahovala přibližně 3000 kusů měsíčně. Starších Geran 2 s pístovým motorem 2700 kusů měsíčně.
Čím dál častěji se diskutuje o možnosti přímého válečného střetu Ruska s evropskými zeměmi NATO. Pozornost se zpravidla soustředí na případné napadení Pobaltí, hybridní operace, sabotáže nebo nasazení neoznačených jednotek. To všechno je možné. Rusko ale potřebuje napadenou zemi izolovat od spojenecké pomoci. Jak to udělat?
Například hrozbou masivních úderů proti každému evropskému státu, který se pokusí napadeným zemím přijít na pomoc. Nemusí se vymýšlet nic složitého – cílem by byla energetická infrastruktura. A pak jen čekat, až společenský tlak dovede politiky dané země „k rozumu“. Bojovnost jednotlivých států by přitom klesala přímo úměrně tomu, jak daleko by se nacházely od frontové linie.
Ruská vojenská hrozba byla vždy vizualizována jako „tisíce tanků valících se na Evropu“. Mechanizovaná válka se však aktuálně ocitla v klinči. Současný trend je jiný – stačí sledovat novinky z ruského vojenského průmyslu. Nedočteme se o nových tancích nebo bojových vozidlech, ale neustále o nových dronech, střelách s plochou dráhou letu nebo balistických raketách. Ukrajině a Evropě nehrozí „tisíce ruských tanků“, ale tisíce ruských dronů a střel dopadajících noc co noc na evropská města.
Ruský důraz na zbraně dlouhého dosahu dokládají mimo jiné masivní investice do výrobního komplexu Alabuga v Tatarstánu, hlavního centra výroby úderných dronů Geran. Rusko tam od letošního jara buduje nové výrobní kapacity na ploše přesahující 500 hektarů. Satelitní snímky ze srpna zachytily nejméně deset nových výrobních hal v různých fázích výstavby, desítky dokončených skladových objektů a nové komunikace.
Současně Rusko posiluje ochranu celého výrobního komplexu. Kromě protivzdušné obrany (PVO) a prostředků elektronického boje vznikají kolem klíčových objektů také ochranné a přehradové konstrukce proti ukrajinským zbraním dlouhého dosahu.
Rusko tedy rozhodně nepovažuje Gerany za dočasnou válečnou improvizaci. V Alabuze vzniká dlouhodobá průmyslová základna schopná vyrábět tisíce úderných dronů měsíčně. Podle odhadů Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) z března letošního roku společná produkce proudových Geranů‑4 a Geranů‑5 dosahovala přibližně 3000 kusů měsíčně. Starších Geran 2 s pístovým motorem 2700 kusů měsíčně.
Čím dál častěji se diskutuje o možnosti přímého válečného střetu Ruska s evropskými zeměmi NATO. Pozornost se zpravidla soustředí na případné napadení Pobaltí, hybridní operace, sabotáže nebo nasazení neoznačených jednotek. To všechno je možné. Rusko ale potřebuje napadenou zemi izolovat od spojenecké pomoci. Jak to udělat?
Například hrozbou masivních úderů proti každému evropskému státu, který se pokusí napadeným zemím přijít na pomoc. Nemusí se vymýšlet nic složitého – cílem by byla energetická infrastruktura. A pak jen čekat, až společenský tlak dovede politiky dané země „k rozumu“. Bojovnost jednotlivých států by přitom klesala přímo úměrně tomu, jak daleko by se nacházely od frontové linie.
-
- Similar Topics
- Replies
- Views
- Last post
Who is online
Users browsing this forum: ClaudeBot [AI] and 0 guests


