Takže pár takových otázek zde uvedu. Některé otázky mohou vzbudit úsměv, ale občas se na to stejně někdo zeptá (nutno podotknout, že to můžou být i děti). 1) Jak daleko to lítá?
- záleží na dosahu sysému vysílačka-přijímač, ale většina dnešních nesetových řešení má dosah minimálně 1 km.
- u modelů koupených i s vysílačkou z obchoďáku může být však dosah značně menší a to třeba i do 100m.
- model o rozpětí 1,5m je těžko viditelný už na vzdálenost 400m a tak je dosah 1km více než dostačující.
2) Jak vysoko to doletí?
- obvyklá odpověď je "Tak vysoko, že to už neuvidíte".
- Samozřejmě je to trochu složitější a dolet do výšky záleží na několika parametrech.
a) dosah vysílačky - obvykle dostatečný
b) síla pohonu - ovlivňuje stoupavost (jak vysoko se model dokáže dostat za určitý čas)
c) kapacita baterie - pokud se model plouží nahoru pomalu a má malou baterii, nemusí mu stačit energie na nastoupání do chtěné výšky.
- Pokud má model silný pohon, pak je jediným omezením náš zrak, protože s modelem se má lítat tak, aby šel bezpečně řídit a byl vidět kam letí.
3) Jak dlouho to lítá?
- to záleží na kapacitě baterky a odběru pohonu. Jednoduchým vzorečkem si lze doby letu snadno spočítat. V baterii by po létání mělo zůstat aspoň 20% kapacity, takže:
doba = (0,8 * kapacita)/odběr
to je při baterce 2200mAh a odběru 15A: (0,8*2,2)/15 = 0,11733 hodin = 7,04 minut.
To je samozřejmě minimální doba při letu na plný plyn, takže při pomalejším letu se může prodlužovat.
Odběr letadla lze snadno změřit pomocí DC wattmetru.
4) To skutečné létá?
- No aspoň se o to snažíme.
Když se tomu dá silný motor, tak létají i vrata od stodoly. 
5) Můžu si to půjčit (může si to synek pak zkusit)?
- To by opravdu nebylo dobré. Jen snad v případě, že se jedná o model pro naprostého začátečníka, na kterém i majitel začínal bez jakýchkoliv informací o tom, jak se řídí model letadla. Pro ostatní modely je nutná již určitá praxe a model v rukou nepilota by velmi brzo mohl skončit rozsekaný na kousíčky.
6) Půjde to ještě slepit?
- Pokud je to materiál EPP, pak stačí trocha vteřiňáku, aktivátor a hurá do vzduchu. U ostatních konstrukcí to bude na dýl, pokud to ještě vůbec půjde.
no pokud někoho napadají další otázky nebo nějaký začátečník chce podobnou otázku položit, tak pokračujte v tomto tématu.
Ale u mě to bylo dáno tím, že já si modelářstvím plním svoji celoživotní touhu po létání, kterou nemohu ze zdravotních důvodů realizovat jinak, než přes FPV. A v modelařině byl bezpečný dosah 2,4GHz omezen na cca 1km. Nepotřebuji sice lámat dálkové rekordy, ale zdálo se mi nebezpečné motat se na samé hranici bezpečného dosahu a denně tak riskovat ztrátu modelu, proto jsem při přechodu z 35MHz volil hned 868MHz. Dnes už technologie 2,4GHz opět o něco pokročila, takže umožňuje mnohonásobně větší dosah než dříve, např. technologie Ghost, ELRS, nebo Twin (FrSky), případně i TBS CrossFire. Nezřídka si ale uživatelé těchto 2,4GHz technologií stále pomáhají zvýšeným výkonem, proto jsem se o toto přeplněné pásmo nijak hlouběji nezajímal a zůstal i dnes u legálního výkonu 25mW, kteý na 868MHz umožňuje dosah daleko větší, než potřebuji a tedy i jistotu, že nikdy neztratím model kvůli ztrátě signálu.