Na konečné výsledky včerejšího dne bude potřeba ještě nějaký čas, ale názorné předběžné info o cílech a počtech neuškodí
Technické detaily akce které postupně vycházejí na povrch jsou opravdu zajímavé. Osobně pro mne je překvalivé použití
open source SW ArduPilot, využití russáckých telekomunikací v kterých byli data přenášené otevřeným protokolem bez zabezpečení.
Komentář a další detaily dohledané tady

ruSSáci zveřejňují krom nadávek do vlastních řad i prvotní technické analýzy z dronového útoku.

Tomu všemu se dalo předejít - kdyby byl mobilní internet včas vypnut

Ovládání FPV bylo prováděno přes mobilní sítě (4G, LTE a podobně). Šířka pásma moderních mobilních sítí je pro provádění takových úkolů dostatečná.
souhlasím

Nebyly zde žádné pozemní řídicí stanice, natož pak poblíž nějací sabotéri. Řidič kamionu konkrétně a logistický řetězec obecně jsou další příběh, který budou muset vyřešit

speciální služby.

FPV dron byl ovládán pomocí softwarového a hardwarového řešení (systému) ARDUPILOT. Naprosto stejné řešení na „Baba-Yoga“, jen místo terminálu Starlink je tam LTE modem s ethernetovým výstupem, ke kterému je připojen jednodeskový PC jako „Raspberry/Orange“. K počítači je připojena webová kamera, která přenáší obraz a odesílá UART kanál do Ardupilotu pro odesílání příkazů k ovládání dronu.
souhlasím. Toto tvrzení potvrzuje i design v obraze z dronu. Ardupilot je rozšířeným firmwarem pro letadla i bombardéry typu

BabYaga

Polednice

Klekanice a díky LTE připojení lze i těsně před akcí nahrát letový plán, konfiguraci FPV dronů, charakteristiku letu a i akce na konkrétních waypointech. Tzn kontejnery s FPV nemuseli do posledních chvíle obsahovat vůbec svoje cíle. LTE modem z mnoha dobrých důvodů obsahoval každý FPV dron. Takže Ukrajinci mohli na

dopravit FPV drony s Ardupilotem bez plánu a na ukrajině mohli postavit přesný modelový scénář a měli tak dostatek času celý plán vyladit.
Ardupilot se používá na platformách, kde je vyžadována stabilizace letu a maximální autonomie řízení, a to i v podmínkách velkých zpoždění v kanálech operátor-dron a dron-operátor. Jinými slovy, toto je řešení zvolené v podmínkách práce přes internetové kanály.

Genialita této operace nespočívá v její technické jedinečnosti (toto řešení používají obě strany konfliktu), ale v jejích organizačních a logistických aspektech, znásobených totální místní nedbalostí, pokud jde o zajištění bezpečnostních opatření (těch elementárních).
ha, taky vás hřeje to, když ruSSáci takto píší o ukrajincích?
a další technické postřehy
ReCap
Co vlastně vidíme? Nemusí to platit pro všechny drony, ale předpokládejme, že celá flotila byla naprosto identická.

FPV drony byly vybaveny firmwarem ArduPilot, který umožňuje plánování a vykonávání automatických misí. Běžné FPV drony, které vídáme útočit na tanky a ruSSáky, většinou používají nejrozšířenější a základní firmware Betaflight – ten však automatické mise nepodporuje.

ArduPilot komunikoval s řídicí stanicí pomocí MAVLinku přes UDP. Díky internetovému připojení měli Ukrajinci možnost drony nejen manuálně řídit, ale také za letu přepínat letové módy (např. „leť sám“, „leť sem“, „vznášej se jako Mavic“ atd.) a měnit konfiguraci. Jinými slovy: jako by ukrajinský pilot stál vedle letiště a mohl dynamicky upravovat parametry mise podle situace.

Ve videu je v levém horním rohu vidět žlutá čára směřující k zelenému bodu (waypointu). Zelený bod představuje aktuální cíl mise – tedy další místo, kam má dron podle plánu letět. Žlutá čára ukazuje ideální přímou trajektorii z aktuální pozice dronu k tomuto bodu. Přestože měl dron waypoint v misi, letěl mimo tuto trasu – a to proto, že byl přepnut do módu PosHold (jako Mavic), a tedy byl manuálně ovládán. Dron zřejmě odstartoval z návěsu v režimu Auto (automatická mise), vykonal vzlet a možná i přiblížení k letišti, ale následně byl přepnut do PosHold a dále ovládán pilotem.

Dron letěl ve výšce 63 m a rychlostí 4,0 m/s – což je poměrně pomalu a činí ho zranitelnějším vůči sestřelu. Pravděpodobně šlo o průzkumnou fázi, kde byla nízká rychlost výhodná kvůli stabilnímu pozorování. Možná i delay.

V pravém dolním rohu je zobrazeno GPS: 3D FIX, což znamená, že dron měl k dispozici funkční GPS signál (minimálně 6 satelitů). To naznačuje, že v oblasti nebyl aktivní REB (radioelektronický boj), případně zde žádný nebyl. V jiných videích bývá naopak vidět GPS: No Fix (červeně) – tehdy dron letí svižně v režimu AltHold, což značí, že Flight Controller nemá přístup ke GPS a udržuje výšku pomocí barometru. Pilot zřejmě ručně přešel z módu Auto do AltHold, aby mohl dron dovést k cíli v rušeném prostředí.

Dron byl navíc vybaven sklopnou kamerou, takže i při zachování výšky mohl pilot pohodlně sledovat cíl přímo pod sebou. Následně si zvolil křídlo bombardéru jako cíl, přiblížil se a nakonec došlo k zásahu –

boom.

Dron měl digitální přenos obrazu, tedy i odpovídající kameru s digitálním výstupem – což je předpoklad pro využití jakékoliv formy strojového vidění / machine learningu. Nicméně způsob provedení útoku, styl letu i zacílení na konkrétní místo stroje (křídlo) neodpovídají autonomnímu útoku – vše ukazuje na plánovanou manuální pilotáž.