RCfree.EU

Psal se rok 2008. Jaro se probouzelo a já si konečně splnil svůj sen. Po nelítosném boji s internetem a e-shopy, jsem zvítězil. Koupil jsem krásného, všem dobře známého,vychytralého a znamenitě létajícího Super Cuba od Hobbyzone.

Přes relativně vysokou cenu 3900,-, která mě bez varování připravila o všechny mé finance, jsem byl velice šťastný.
Jako káždý den jsem za rozbřesku sledoval modř oblohy a nelítosný vítr, který hatil onen den D. Jako nenasytný návštěvník proslulé cukrárny okusující smetanově křehkého indiána, tak čas pomalu okusoval mé nervy. Onen den konečně přišel. Moudrost počasí dosáhla svého vrcholu a my se vydali na čerstvě posečenou a voňavou louku. (od pravdy to má sice hodně daleko, ale hodí se to sem) Jako ostřílený bojovník, který se udatně vrhá do spáru sedmihlavé saně, jsem odhodil své letadlo. Ačkoli naděje na pokoření silného soupeře nebyly velké, tak se zdálo, že jsem zdárně uspěl. Nezkrotný oř z prvních okamžiků se změnil v krotkého hřebce a já poprvé okusil létání. Má radost byla veliká jako vesmír sám a v mé mysli nebylo většího zmatku. V mysli jsem nedokázal utlumit onoho ďáblíka, který bez zábran opakoval "Ha ha, teď to rozbiješ". Jaké bylo překvapení, když jsem svého oře bez újmy zavedl zpět do stáje. Netrvalo dlouho a nastal čas, kdy bylo potřeba vyměnit mého věrného přítele.
Od té doby odteklo spousty vody, ale jedno jé pořád stejný. Radost, která ve mě koluje, když letím. Pokud jsem nezemřel, tak létám doteď.

Teď trochu normálního psaní. Model jsem chtěl už jako malý kluk, bohužel se mi to splnilo téměř až v dospělosti. Nikdo mě k tomu nepřivedl, bylo to spontání. V okolí nebyl žádný modelář a tak jsem musel začínat a zalítávat sám. Ale model typu Piper byl víc než vhodný. Neuvěřitelně klidný a dobře ovladatelný éro už jsem od té doby neřídil.
Můžete taky napsat svůj příběh kdo nebo co vás přivedlo k našemu společnému koníčku.

V roce...1982-3 ??? jsem začal v modelářském kroužku tehdejšího Svazarmu stavbou balsového házedla Pinďa, pak A3 Gino a další volňásci A3 + A1 někdy v r. 1985 táta (propadl tomu taky) pořídil rádio Graupner (dodnes ho mám a na původní přijímač stále i lítám) a 1. rc byl motorák s názvem Amateur (Graupner)motor 2,5 ccm, s tímto modelem mě naučili lítat jiní tehdejší mazáci stylem já ti to zalítám a pak... ná tady máš rádio a lítej... stáli za mnou a jen mi šahali do kniplů pak následovaly větroně V2, V2PM ani nevím kolik, ale 1. byl Štír. No a dnes už jen tak sám pro sebe modelařím, holky se přijdou kouknout, ale jinak nezájem. Hlavní předmět mého zájmu je asi motocykl a veterán, ale modelařiny se nevzdám.

1989-91 jen plastikáče, pak klasika BAMBI a MARABU na gumu, ty další si už ani nevzpomenu, připomenete éra té doby?, nějaké rakety, a dál plastikáče no vyvrcholilo to F-16 od FSK a plastikáče až někdy do 1999. pak dlouho nic a první rádio pořízeno až 2010 a su vtom zas!

Tak taky vzpomenu?
v hlubokém dávnověku pro většinu z vás, cca v r. 1968, to mi bylo 9 let jsem vlastníma rukama zbastlil vrtulové letadélko vosa na gumu, stálo tehdy pokud si dobře vzpomínám 12 Kčs. Od té doby jsem nepřestal a teď už snad ani nemůžu přestat. Pokud bych měl vzpomínat na jednotlivé modely tak jen namátkou volný motorák Kos dle Fary na motor Tajfun 08 později na jednokanál Gama. Spousta různých házedel ty většinou neměly dlouhý život. Upoutané stroje typu trenér nebo placky polomakety Jak 3, Dewoitine apod. S první proporcionální soupravou domaděl a servy futaba, ještě mám jedno funkční doma(nostalgie), nastal jiný rozměr modelaření, ale spíš létání a hlavně trosek. Jsem samouk a tak byl každý pokus o let vyvážen hodinami oprav. Motory to je kapitola dlouhá a za tu dobu jsem jich spotřeboval dost, třeba sovětské provenience MK 17 za cca 140 Kčs, co kus to originál. OTM Sokol 2,5 totéž, až po tehdy pro nás špičku MVVS 2,5 D. nebo Jena. Modelářský materiál vzácnost sama, palivo se shánělo všelijak i vlastní pokusy na tomto poli mám za sebou a balsa? Modelářský chléb, který se dal sehnat jen velmi těžko a když tak v prodejnách byla většinou II jakost v lepším případě a o vybírání nemohla být řeč. Pokud jsi nebyl ve svazarmu v klubu nebo v pionýrském kroužku a tam jsem tedy nebyl, bylo modelaření velkým dobrodružstvím a řeholí. No a to mne tak zocelilo, že prostě musím modelařit i kdyby na chleba nebylo. Postupně jsem se prokousal nezdary až k tomu, že můj počet vzletů je totožný s počtem přistání(většinou) a tuto "šikovnost a postižení" jsem přenesl na svého syna a plánuji jím nakazit i svoji zatím dvouletou vnučku nemaje zatím vnuka. V současné době době mám v hangáru celkem dost široký záběr strojů od elektrohouboletů,vrtulníku 450 až po poněkud větší stroje o rozpětí 2 a 2,5 m poháněných benzínovými motory o objemu 40 a 80ccm. Tak velké proto, že s přibývajícími léty už hůř vidím Takže jen krátká nostalgická vzpomínka na mládí.

Taky vzpomínám nato letadélko Komár a vosu.Tenkrát táta koupil nějakého gumáka.Ten už byl větší.Na jméno si nevzpomínám.To mě mohlo být tak 7.let.Pamatuji,že to udělalo dva okruhy a spadlo to na zem.Z překližky jsem vyřezal deskovýho upoutance.přidělal jsem na to nějaký motor,myslím,že byl taky ruský.Nikdy to neletělo,jen jsem se snažil roztočit motor a u toho zůstalo.První moje letadlo,který lítalo, jsem postavil asi v 17.letech.Sehnal jsem plánek na Liona.Bylo to letadlo bez pohonu a vystřelovalo se gumiprakem.Ovládal jsem ho půjčenou vysílačkou David,která byla na tři plochý baterie a místo antény byl metrový prut,který se na to přišrouboval.Byla ovládaná pouze kmitací směrovkou.Postupně jsem v životě vyzkoušel všechno co jen lítá.A zůstal jsem u toho dodnes.Nebyl jsem nikdy organizovaný a vše co jsem se naučil bylo vykoupeno mnoha zničenými modely.Ale nic mě neodradilo.
Dalo by se o tom psát dál,ale bylo by to na knihu.

Když jsem byl malý, tak asi kolem těch 10 nebo míň (to si už nepamatuju), tak jsem měl letadélko na gumu. Myslím že to byl čmelák. Bylo z tenké balsové konstrukce, potažené průhledným papírem. Před letem se přes vrtuli natočil svazec gumových vláken a pak se to vypustilo do vzduchu. Uletělo to pár metrů a mohlo se točit znova Ale ten papír dlouho nevydržel, tak se to brzo dalo někde do skříně a tam to asi dlouho zůstalo. Možná tu ještě někde je... pokud to nikdo nevyhodil, ale nevím kde.
Pak nebylo dlouho nic, až jsem si před pár lety pořídil první RC letadlo Aerobird 3 a od té doby tak nějak brázdím oblohu.

Už v mládí jsme s bráchou začali navštěvovat modelářský kroužek. Věnovali jsme se ale hlavně stavbě lodí. Co se týká letadel, vzpomínám si, že jsme ze stavebnice postavili asi dvě házedla. Jako kluci jsme nikdy neměli vlastní RC model. Hlavním důvodem byla finanční nedostupnost takových „hraček“ v 80. letech. Vše bylo hodně drahé a rodiče neměli tolik peněz, aby nám mohli RC výbavu pořídit. Už ani nevím přesně proč, ale po pár letech jsme modelařinu opustili a věnovali se jiným koníčkům.
Přibližně po 18-ti leté pauze (v roce 2009) jsem začal přemýšlet o tom, že bych se opět začal aspoň trochu tomuto nádhernému koníčku věnovat. Uvažoval jsem ale tentokrát o RC letadlech, které jsou v dnešní době v porovnání s dřívějškem mnohem dostupnější a na trhu je velký výběr modelů z různých materiálů. Teď už vlastním celkem 4 polystyrenové modely a jeden balzový těsně před dokončení. Postupem času bych chtěl polystyrenové opustit, ale ještě se na to úplně necítím. Přece jen občas k nějaké drobnější kolizi dojde a u balzy by byly škody větší a opravy náročnější.
Jako prvním RC model jsem si pořídil EG Pro. Moji Recenzi a zkušenosti s tímto modelem můžete najít tady: http://www.rchouby.cz/index.php?cl=5/easyglider.

Jako první model byla v 1975 lodička Melodie,plastový výlisek trupu,pohon motorkem Igra na plochou baterii 4.5v(tenkrát stála 2.80kčs)Pak to byl Kolibřík na gumu,a jeho nástupce byl na tú dobu 1 v leteckých modelech, volnásek Saper 13.Pak následovala Citabrie s motorem MVVS 1.5 a raritní rc modela TM-6.27 Mhz.Mezitím nějaké házedla,pak Tracy od Svoru(skončila zamotaná v drátech).a spousta jiných.Ted provozuji pouze Mustanga (epp)od Hackera a orla samodomo(epp).
V blízké době je v plánu stavba raketoplánu Columbia,pohon elektro.

Tož já taky. Jest mě 42 let. V 6té třídě jsem šel do mod. kroužku, začalo se házedlama, nějakej ten volnej model, bylo nás děcek asi 6 v tom kroužku a vedli to dva super chlapi. Pak jeden umřel, já udělal přijímačky na voj. gympl do Mor. Třebové, neb jsem chtěl lítat doopravdy a tam byly už s maturitou papíry na vrtulový letadlo (otec kvůli tomu dokonce vlezl do strany ) Nakonec jsem tam ani nenastoupil, neb těsně předtím mě na kole sundala T603 s opilýma papalášema vracejícíma se z chaty, tak jsem od té doby bez nohy. V kroužku mezitím se změnil vedoucí, my povýšili na svazarmovce a já byl vyhozen, že svazarmovec nemůže být bez nohy. Tak jsem alespoň z toho kroužku ještě tři kolegy odlákal a udělali jsme si dílnu u nás doma. To byla T6AM27, větroň Vega, pořád volnolety atd. Se zrovna stavěl barák, tak bylo místo. Pak to nějak utichlo, školy, blbnutí, holky. Pak elektrotechnika, focení, rybaření, akvaristika a kde co ještě, no a ted 11 let ženat a maje dva syny, žena rozhodla, že bych s něma měl něco dělat, ryby je nebavily, tak jsem vzpoměl na letadla a začal tedy vlastně vloni. A teď nadává Ještě tedy než jsme začali ted modelařit, tak jsem zkusil ze srandy obeslat úřady ohledně motorovýho rogala a kupodivu by mě lítat nechali, ale to už doma neprošlo vůbec (hlavně skrz peníze) jinak by žena i souhlasila. Sama si skočila s padákem a chtěla by na větroně, ale všechno je o penězích. :::)))) No a tak modelaříme teď. Jinak jako děcko mě ty letadla chytly taky tak nějak samovolně, ani nevím jak. Ale hodně jsem četl, tak asi tak nějak. Třeba Bondarčuk Zkušební letec. Bomba knížka. Možná ju ještě někde mám ::)))) A snad všechno co u nás vyšlo o lítání. Teď mě říkají Meresjev kolegové co spolu chodíme lítat

Tak jako všichni starší pamatuji roky 62-65-68 atd právě v 62.jsem začal lodí a všechno jsem musel
schánět ale nepotřeboval jsem balzu jen smrk.lišty,překližku a lepidlo kulatinky no a to sedalo sehnat
snáž.Pak první větroň potažený papírem a vybaven doutnákem na směrovku nebo výškovku.No a když jsem přišel z vojny byly starosti jiné a modelařina šla stranou.Jenže přišel důchod a tak jsem se k tomu vrátil a hned Spitfira ze stavebnice od De Agostiniho.Jenže se mi nelíbyl podvozek a tak jsem si vyrobyl zatahovák.První let pohoda a byl jsem King jenže před srazem modelářů jsem chtěl vyzkoušet nějaké fígle a ejhle bum a do sobotu jsem to už nestihl opravit.Křídlo,trup ale né moc jenže zase práce.Kamarádi s kapely se diví,že na stará kolena si hraju ale je to nádherná zábava i když kolikrát kleju jak pohan když na to nevidím a nebo mi to nejde.Teď stavím JU 87 G Stuka v imatrikulaci Hans Urlich Rudel.Koupil jsem za babku polotovar a tak to dodělává.No a chci ještě Hawker Huriccana ke Spitu.Jsem na makety II.sv.války anglie a Německo. Toť vše o modelařině u mě.